Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií
Zpracoval:
Komponenta 1
Pracovní skupina Partnerství
10/2005
Partnerství je základním principem evropské spolupráce a zároveň nezbytným předpokladem pro úspěšnou realizaci projektu Partnerstvím k prosperitě.
V tomto pojetí Partnerství tedy hovoříme o regionálních a místních orgánech a jiné příslušné veřejné správy, hospodářských a sociálních partnerech včetně ostatních příslušných subjektů.
Partnerství se vyznačuje mnoha výhodami, ale také úskalími. Nicméně utváření Partnerství je stále více důležité pro kvalitní realizaci projektů a navazování trvalých vazeb.
Hlavní výhodou Partnerství je synergický efekt, jímž se dosahují vyšší výkony při realizaci jednotlivých dílčích aktivit, sdílení dobrých i špatných zkušeností a zohlednění vzájemných potřeb všech partnerů.
Dalšími výhodami potom jsou transparentnost celého procesu a to především díky rovnému postavení všech partnerů a společnému rozhodování a udržitelnost díky vyšší motivaci všech zúčastněných, lepšímu klimatu a společným výsledkům.
Hlavním úskalím Partnerství je mnohem náročnější komunikace, což může způsobovat prodloužení lhůt pro realizaci dílčích úkolů a při hledání přijatelných postupů pro všechny zúčastněné.
Dalšími úskalími je náročnější administrace a vyšší riziko při selhání některého z partnerů.
V rámci projektu Partnerstvím k prosperitě je nutné rozklíčování subjektů, které budou uživateli jednotlivých komponent projektu a je nezbytné analyzovat jednotlivé subjekty institucionálně. Abychom docílili co největší vzájemnou propojenost a vytváření nových partnerství, musíme postupovat jak oborově, tak místně.
Oborové partnerství je spíše o institucionalitě – servis všem zúčastněným, předávání informací, školení.
Výhodou oborového partnerství je syndrom „stejné lodi“, tedy stejných problémů, stejného vnímání věcí, stejných příležitostí.
Nevýhodou je časté upadání do pouze svého vlastního oboru a neschopnost vnímat další souvislosti.
Místní partnerství je mnohem náročnější na samotné vytváření, na druhé straně má většinou konkrétnější výstupy a delší trvání.
V první fázi je zapotřebí analyzovat budoucí partnerství z pohledu oborového, včetně zastřešujících organizací – institucí.
Ve druhé fázi je zapotřebí zajistit místní partnerství na základě znalostí z funkčních oborových partnerství.
Je zcela zřejmé, že partnerství musí fungovat také v místě, v jednotlivých obcích či městech, mikroregionech.
Byly zpracovány analýzy partnerství dle bodu 3.2.1.
Obce 3. stupně
V Moravskoslezském kraji je 33 pověřených obcí 3. stupně, které vykonávají přenesenou státní správu. Nesíťování a předávání na tyto obce není problém, neboť existuje jak databáze všech obcí, tak se starostové/primátoři schází i při jiných příležitostech – na jednotlivých odborech kraje, na seminářích, ve spolku pro obnovu venkova apod.
Svazky obcí, mikroregiony
V současné době v Moravskoslezském kraji působí 23 mikroregionů – svazků obcí. Podle jednotlivých regionů sledujeme největší počet mikroregionů v okrese Bruntál – 7, Opava – 5, Frýdek – Místek – 10, Nový Jičín - 4. Mikroregiony/svazky obcí se však liší počtem sdružených obcí, některé obce jsou sdruženy ve dvou mikroregionech/svazcích obcí. Přehled mikroregionů/svazků obcí je uveden v příloze č. 1 – Mikroregiony na území Moravskoslezského kraje.
Euroregiony
V rámci Moravskoslezského kraje jsou funkční 4 mikroregiony, a to Těšínské Slezsko, Euroregion Praděd, Euroregion Silesia, Euroregion Beskydy. Tyto euroregiony jsou – kromě vlastních aktivit na podporu příhraniční spolupráce – také agenturami pro výběr projektů v rámci Iniciativ společenství INTERREG.
Viz příloha č. 2 – Euroregiony na území Moravskoslezského kraje.
Nestátní neziskové organizace
V přiloženém seznamu neziskových organizací Moravskoslezského kraje (viz příloha č. 3) je uvedeno celkem 296 organizací. Podle statistik by v MSK mělo působit přes 5000 neziskových subjektů. Organizace, uvedené v přehledu, jsou tzv. živé, tedy takové, které mají funkční adresy nebo telefony. Přehled však není vyčerpávající.
Některé organizace vytvořily svá koordinační centra – např. Koordinační centrum seniorů a zdravotně postižených, Asociace humanitárních organizací, Krajská rada zdravotně postižených, RADAMOK, ATOM, Tělovýchovné jednoty, Asociace sport pro všechny, krajské články Junák, Pionýr, ČČK a další. Z výše uvedených „střech“ je funkční /tedy dá se spolehnout na přesun informací na nižší články/ ATOM, AHO, případně KCSZP. Obecný servis neziskovým organizacím v této databázi zajišťuje Institut komunitního rozvoje (např. příprava PRKu, konference, semináře, školení, prezentace NNO apod). Dalšími servisními organizacemi jsou pak ty, které zajišťují služby dle svého oboru působnosti. Neexistuje však jediná střecha pro všechny NNO v regionu.
Neziskové organizace se dají rozdělit na šest základních oblastí a několik doplňkových.
Doplňkovými potom jsou:
S ohledem na „střechy“ se pak dají rozdělit takto:
volnočasové aktivity dětí a mládeže
RADAMOK
ATOM
Pionýr
Junák
sociálně zdravotní oblast
Krajská rada ZP
AHO
Koordinační centrum seniorů
sport
TJ
AVZO
ASP
Životní prostředí, vzdělávání a kultura nemají střechy, stejně tak regionální a komunitní rozvoj a servisní organizace.
Servisní organizace
Vzdělávání, školení, konference, semináře, prezentace
Pro vytváření sítě partnerů navrhujeme využít rovněž servisních organizací (IKR, DI, VITA, RADAMOK).
Viz příloha č. 3 – Nestátní neziskové organizace v Moravskoslezském kraji
Podnikatelé
Legitimní platformu podnikatelské sféry v kraji tvoří síť hospodářských komor, které působí na základě zákona č. 301/1992 Sb. (v platném znění) o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Čtyři samostatné právní subjekty (zapsané v obchodním rejstříku), tj. Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje, Okresní hospodářská komora Opava, Okresní hospodářská komora Bruntál a Hospodářská komora okresu Karviná svou územní působností pokrývají všechny okresy MSK. Realizací celostátního projektu HK ČR „Informační místa pro podnikatele“ v kraji byla vedle úřadů těchto subjektů vytvořena další „kontaktní“ místa pro styk s podnikatelskou veřejností kraje, tj. v obcích II. stupně, konkrétně Ostrava, Opava, Krnov, Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Havířov, Třinec (s reálným otevřením RM v Bruntále).
Výše jmenované subjekty pracují jednak v celostátní síti HK ČR, na úrovni Moravskoslezského kraje úzce spolupracují na základě uzavřené smlouvy o spolupráci (čtyřdohody), která ve své nedílné součásti, tj. Statutu podnikatelské rady Moravskoslezského kraje, přesně definuje a konkretizuje formy spolupráce a vzájemné kompetence zejména v oblasti rozvoje kraje a kultivace podnikatelského prostředí.
Vedle sítě hospodářských komor, jejichž působnost jakožto samosprávných sdružení podnikatelů zasahuje do oblasti podnikatelských aktivit mimo zemědělství a lesnictví, působí v kraji na základě téhož zákona Agrární komora s „kontaktními místy“ v Bruntále, Novém Jičíně a Frýdku-Místku. Zatímco sídlem celostátní HK ČR je Praha, sídlem celostátní AK ČR je Olomouc.
Výčet hospodářských/obchodních komor v kraji doplňuje Česko-polská obchodní komora se sídlem v Ostravě, která akcentuje svoji činnost na vzájemnou obchodní spolupráci podnikatelských subjektů česko-polského příhraničí.
KHK MSK velice úzce spolupracuje s dalšími zájmovými sdruženími podnikatelů, zejména se Sdružením pro rozvoj MSK a Společenstvím průmyslových podniků Moravy a Slezska, které si kladou za cíl spoluvytvářet optimální podmínky pro dynamický rozvoj podnikání a stejně jako HK podporovat podnikatelské aktivity členů, poskytovat jim podnikatelský servis, resp. obhajovat jejich oprávněné zájmy. Členské firmy těchto subjektů jsou nezřídka členy KHK.
Další skupinou s orientací na podnikatelské subjekty, zejména MSP, jsou regionální poradenská a informační centra (RPIC) se sídlem v Ostravě, Karviné, Opavě, Frýdku-Místku a Třinci a podnikatelské a inovační centrum (BIC) v Ostravě. Zodpovídají za realizaci podpor státního programu Poradenství (cenově zvýhodněné odborné služby). Jejich cílem tudíž není „sdružování“ podnikatelů, nicméně více než desetileté působení mezi sektorem malého a středního podnikání vytvořilo na tento segment trhu úzké vazby.
Přiložený seznam „podnikatelských institucí“ dále obsahuje výčet zájmových profesních sdružení podnikatelů, vesměs „kolektivních“ členů HK ČR, jejichž činnost je tudíž „ověřena“ pravidelnou aktualizací kontaktních údajů (sídlo, tel/fax, e-mail, resp. www).
Viz příloha č. 4 – Podnikatelské instituce v Moravskoslezském kraji
Místní akční skupiny /LAG/
V Moravskoslezském kraji jsou čtyři funkční Místní akční skupiny (MAS nebo LAG) a to Rozvoj Krnovska, Rýmařovsko o.p.s., Podbeskydí – zájmové sdružení právnických osob a MAS Poodří.
Organizace zřizované obcemi
Mezi tyto instituce jsme vytipovali základní školy, knihovny, Městská informační centra. Tyto instituce nemají své střešní organizace a jejich informování je tedy vždy na zodpovědnosti a komunikaci dané obce či města.
Krajem zřizované instituce
Pro potřeby projektu jsou to primárně střední školy. Dá se využít stávajícího systému komunikace KÚ nebo neformální komunikace prostřednictvím Světa vzdělávání, který v současné době sdružuje 16 středních škol, a to jak zřizovaných krajem, tak soukromých. Viz příloha č. 5 – Členové světa vzdělávání.
Organizace zřizované státem
Zde se jedná především o vysoké školy, kde lze komunikaci zajistit prostřednictvím Rady pro rozvoj lidských zdrojů, do které zástupci jednotlivých vysokých škol v regionu dochází.
Místní partnerství již bude rozšiřováno na základě analýzy oborového partnerství, přičemž především v mikroregionech, při aplikaci MA 21 či Zdravých měst stejně jako v případě místních akčních skupin již tato spolupráce funguje a Partnerství je rozvíjeno.