Koordinační program spolupůsobení (KPS)
a jeho význam pro region

Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci vytvořila a následně po dvou letech aktualizovala strategický dokument, který je nejen programem její činnosti, ale zároveň regionálním dokumentem, jež sjednocuje názory a zájmy celého mikroregionu východní části Těšínského Slezska (Těšínsko, Třinecko, Jablunkovsko). Na jeho tvorbě se podíleli představitelé sdružení obcí, měst, významných institucí, neziskových organizací a firem. Tito se společně s dalšími odborníky zamýšleli nad budoucností regionu, definovali společné rozvojové priority a následně se aktivně zapojili do jejich realizace a naplňování. Velmi důležitým krokem, který se následně osvědčil, bylo zapojení všech politických reprezentantů regionu napříč politickým spektrem, a to jak krajských poslanců, tak poslanců a senátorů Parlamentu České republiky. Podařilo se tak získat širokou podporu všem schváleným prioritám.

Strukturální a kohezní fond EU

Strukturální fondy slouží k financování víceletých programů regionálního rozvoje - Evropský fond regionálního rozvoje (odstranění nerovností mezi regiony a sociálními skupinami) a Evropský sociální fond (podpora zaměstnanosti a vzdělávání). Kohezní fond poskytuje čtyřem nejméně rozvinutých členským zemím pomoc

Koordinační program spolupůsobení (KPS) je prostředkem k tomu, aby se reprezentanti širokého území shodli na nejdůležitějších regionálních prioritách a společně je i prosazovali. Smyslem programu bylo také dobře připravit region na možný příjem grantových peněz plynoucích ze strukturálních a kohezního fondu EU. Tohoto efektu se rovněž podařilo dosáhnout a řada priorit byla realizována s podporou dotace z některého fondu EU.

Koordinační program spolupůsobení (KPS)

Jak se tvoří strategie rozvoje regionu
(Proces regionálního plánování v rámci KPS)

1. Vytvoření organizační struktury pro potřeby plánování

2. Výběr a oslovení reprezentantů území veřejné, neziskové i komerční sféry

3. Vypracování profilu mikroregionu

4. Vypracování analýzy strategických dokumentů (analýza dokumentů, které již byly v regionu zpracovány na úrovni obcí, měst, mikroregionů a analýza strategických dokumentů na úrovni krajské, státní i evropské)

SWOT analýza

Technika strategické analýzy, založená na zvažování vnitřních faktorů analyzované oblasti, tj. společnosti, projektu atd. (silné a slabé stránky) a faktorů prostředí(příležitosti a hrozby).
Silné a slabé stránky podniku jsou faktory vytvářející nebo naopak snižující vnitřní hodnotu firmy (aktiva, dovednosti, podnikové zdroje atd.).
Naproti tomu příležitosti a ohrožení jsou faktory vnějšími, které podnik nemůže tak dobře kontrolovat. Ale může je identifikovat pomocí vhodné analýzy konkurence nebo pomocí analýzy demografických, ekonomických, politických, technických, sociálních, legislativních a kulturních faktorů působících v okolí.

5. Zpracování SWOT analýzy mikroregionu pro jednotlivé klíčové oblasti

6. Definování strategických směrů pro jednotlivé problémové oblasti (vize, cíle, opatření)

7. Rozpracování prioritních opatření do formy akčních plánů (implementačních plánů) včetně rozdělení odpovědnosti a identifikace reálných finančních zdrojů

8. Schválení strategického dokumentu regionálním řídicím výborem

9. Realizace priorit

10. Aktualizace priorit a implementačních plánů (dvouletá perioda)











Přehled dohodnutých prioritních opatření/projektů
pro Třinecko, Těšínsko, Jablunkovsko a příklady jejich naplnění

Pracovní skupina I:

LIDSKÉ ZDROJE A SOCIÁLNĚ PODPŮRNÉ MECHANISMY
Vize:
"REGION, VE KTERÉM CHTĚJÍ LIDÉ ŽÍT A KTERÝ JE PRO NĚ DOMOVEM"

Prioritní opatření/projekty:

1. Rozšíření nabídky sekundárního a terciárního školství v regionu

Kofoedova škola

Kofoedova škola je nevládní nezisková organizace realizující sociální práci zejména s dospělými muži a ženami (většinou nezaměstnanými) na základě sociálně-pedagogického principu ´pomoci k svépomoci´.
Posláním Kofoedovy školy je pomáhat lidem bez zaměstnání objevit a rozšířit vlastní možnosti řešení situace, v níž se nacházejí a kterou chtějí změnit.
Kofoedovu školu založil v roce 1928 v dánské Kodani na principech pomoci k svépomoci Hans Christian Kofoed. Jeho iniciativa měla za cíl pomoci nezaměstnaným přestát těžké období bez práce a umožnit jim návrat do aktivního života jako plnohodnotným občanům. V současné době Kofoedovy školy pracují kromě Dánska také v Polsku, Arménii, Estonsku a Litvě.

2. Vybudování Kofoedovy školy

3. Vytvoření euroregionálního vzdělávacího a konferenčního střediska

4. Vytváření nových forem rekvalifikací a celoživotního vzdělávání

5. Vytváření lepších podmínek pro rozvoj mladých lidí v regionu

Příklad naplnění priority:
Rozšíření nabídky sekundárního a terciárního školství v regionu

Poté, co se region v rámci KPS dohodl na prioritě v rozvoji terciárního školství, podařilo se iniciovat a následně otevřít v Třinci konzultační středisko Vysoké školy podnikání, v němž v současnosti studuje 90 studentů. Rok nato se podařilo v Třinci otevřít také Centrum bakalářských studií Vysoké školy báňské - Technické university Ostrava, a to obory fakulty strojní a fakulty metalurgie a materiálového inženýrství, kde hned do prvního ročníku nastoupilo 170 studentů.









Pracovní skupina II:

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ A PODNIKATELSKÁ INFRASTRUKTURA
Vize:
"ZNÁMÝ, HOSPODÁŘSKY PROSPERUJÍCÍ REGION"

Prioritní opatření/projekty:

6. Příprava podmínek pro investory a prezentace regionu směrem k investorům

Podnikatelský inkubátor

Podnikatelským inkubátorem se rozumí vhodné prostředí, převážně pro začínající inovativní firmy, které v tomto prostředí požívají za předem stanovených podmínek zvýhodněného nájemného a služeb poskytovaných provozovatelem inkubátoru, a které jsou schopny uplatnit svůj produkt v rozumném časovém horizontu na trhu.

7. Budování a rozvíjení podnikatelských inkubátorů a malých venkovských průmyslových zón

8. Podpora rozvoje malých a středních podnikatelů formou školení a poradenství

Příklad naplnění priority:
Podpora rozvoje malých a středních podnikatelů formou školení a poradenství

Naplnění priority se podařilo prostřednictvím otevření a provozování Start Business Centra pro začínající podnikatele při Regionálním poradenském a informačním centru Třinec (v rámci projektu financovaného z evropské iniciativy EQUAL), dále prostřednictvím Informačního místa pro podnikatele v rámci sítě Hospodářské komory a také prostřednictvím Městského evropského informačního střediska v Třinci.









Pracovní skupina III:

INFRASTRUKTURA A INTEGRACE REGIONU V RÁMCI EU
Vize:
"REALIZACE A PŘÍPRAVA VEDENÍ DŮLEŽITÝCH EVROPSKÝCH TAHŮ JE NA ÚZEMÍ REGIONU ZAJIŠTĚNA NA KVALITNÍ TECHNICKÉ ÚROVNI"

Prioritní opatření/projekty:

9. Dobudování rychlostní komunikace R 48 (úsek Frýdek-Místek - Český Těšín) do roku 2006

10. Vybudování obchvatu Jablunkova do roku 2006

11. Příprava a realizace úseku Hrádek-Oldřichovice a příprava úseku Oldřichovice- -Třanovice na komunikaci I/11, realizace průtahu Hrádkem do roku 2010 společně se III. železničním koridorem

12. Vybudování/rekonstrukce dopravní infrastruktury pro překračování ČR-PL státní hranice

13. Vypracování regionálního programu obnovy, modernizace a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, místních komunikací a související infrastruktury

14. Vytvoření regionálního střediska získávání EU fondů pro dopravní infrastrukturu

15. Vybudování cyklistické magistrály Jablunkov-Třinec-Český Těšín-Chotěbuz

Příklad naplnění priority:
Dobudování rychlostní komunikace R 48 (úsek Frýdek-Místek - Český Těšín) do roku 2006

Přestože výstavba a rekonstrukce silnic I. třídy, resp. rychlostních komunikací jsou v kompetenci Ředitelství silnic a dálnic ČR, role regionu v přípravě území a aktivním lobbyingu za jejich rychlou výstavbu je velmi důležitá. Také díky tlaku regionu a regionálních představitelů je již realizován obchvat Dobré a úseky Dobrá - Tošanovice a Tošanovice - Žukov jsou ve výstavbě. Klíčová mezinárodní komunikace E462 (R 48) spojující sever a jih tak bude v příštím roce rekonstruována v rychlostním čtyřpruhovém standardu.









Pracovní skupina IV:

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Vize:
"ZDRAVÝ A SILNÝ MIKROREGION UMOŽŇUJÍCÍ HARMONICKÝ ROZVOJ"
(najít rovnováhu mezi ochranou ŽP a dalšími aktivitami na území mikroregionu)

Prioritní opatření/projekty:

16. Program revitalizace povodí Olše

17. Program pro systém likvidace odpadních vod pro menší sídla s počtem do 300 obyvatel

18. Vytváření podmínek pro enviromentální vzdělávání, výchovu a osvětu

Příklad naplnění priority:
Program revitalizace povodí Olše

Program revitalizace povodí řeky Olše je jedním z největších společných regionálních projektů. Na základě inventarizace v celém regionu bylo do první etapy vybráno 8 obcí a měst, které spolu založily nový účelový svazek obcí s názvem Slezský vodohospodářský svazek. Vodohospodářské investiční akce jednotlivých obcí byly integrovány do společného projektu s rozpočtem přesahujícím mld. Kč. Následně byla připravena žádost o dotaci z Fondu soudržnosti EU, která je aktuálně hodnocena v Bruselu.









Pracovní skupina V:

TURISTIKA A CESTOVNÍ RUCH
Vize:
"KULTURNĚ A TURISTICKY ZNÁMÝ A ATRAKTIVNÍ MIKROREGION
NA ČESKO-POLSKO-SLOVENSKÉM TROJMEZÍ"

Prioritní opatření/projekty:

19. Vybudování lanovek v Nýdku a Mostech u Jablunkova včetně doplňkové infrastruktury

20. Vybudování rekreačně sportovních areálů

21. Jednotná propagace regionu a vzájemná spolupráce v rozvoji turismu v Těšínských Beskydách

22. Vybudování Archeoparku v Chotěbuzi

Vybraný příklad naplnění priority:
Vybudování Archeoparku v Chotěbuzi

Na základě letitých archeologických průzkumů se podařilo vybudovat věrnou repliku slovanského hradiska v lokalitě Podobora v Chotěbuzi. Muzeum Těšínska získalo na realizaci významné zdroje z grantu EU a dotace Moravskoslezského kraje. Přestože výstavba archeoparku není zdaleka dokončena, byly repliky fortifikací a sídelních objektů na tzv. Akropoli v listopadu 2005 slavnostně otevřeny a jsou přístupné turistům.









Pracovní skupina VI:

ZEMĚDĚLSTVÍ A OBNOVA VENKOVA
Vize:
"ATRAKTIVNÍ VENKOV S FUNGUJÍCÍM ZEMĚDĚLSTVÍM UDRŽUJÍCÍM ROZMANITOST KRAJINY JE KLIDOVOU ZÓNOU PRO BYDLENÍ"

Prioritní opatření/projekty:

23. Program revitalizace krajiny podhůří Těšínských Beskyd

24. Rozvoj alternativních příjmů pro drobné zemědělce

25. Obnova a rozvoj občanské vybavenosti venkovských sídel

26. Větší využití alternativních zdrojů energie

Příklad naplnění priority:
Obnova a rozvoj občanské vybavenosti venkovských sídel

Díky intenzivní přípravě a získané kompetenci v kvalitní přípravě projektů a žádostí o dotační prostředky se daří realizovat desítky projektů v menších obcích regionu. Jedná se nejrůznější investiční akce typu výstavba vodovodů, výstavba chodníků, rekonstrukce venkovských škol, výstavba nových naučných stezek, výstavba turistické infrastruktury atd.